Novinky

4 nejčastější chyby při fotografování krajiny

4 nejčastější chyby při fotografování krajiny
  • 3. srpna
  • |
  • 2016

Krajinky patří mezi velmi oblíbené žánry a v průběhu fotografování jej vyzkoušel snad každý, od úplných začátečníků až po ostřílené profíky.

Zejména v začátcích fotografování opakujeme často stejné chyby, jimž je možné se jednoduše vyhnout a snímky budou ihned lepší. Předpokladem k úspěšnému fotografování krajiny je samozřejmě vhodné světlo a adekvátní výbava.

Fototechnika vhodná pro focení krajinek

Nemusíte nutně pořizovat fotovybavení za statisíce, ale určitě se vyplatí používat systémový kompakt nebo klasický digitální kompakt s širším počátečním ohniskem, abyste dosáhli opravdu širokého úhlu záběru. Ten je u krajinné fotografie obvykle žádoucí. Ovšem ani delší ohnisko není na škodu – dokážete díky němu zachytit zajímavé detaily a pracovat také s perspektivním zkreslením. A teď už k nejčastějším chybám:

1. Nakloněný horizont

Nakloněný horizont je velmi častou, ale zbytečnou chybou. Stačí dávat větší pozor na dělicí linii snímku. U většiny digitálních fotoaparátů je možné na displeji zobrazit pomocnou mřížku, která usnadňuje udržení horizontu v rovině. Pokud tuto možnost v nastavení nenajdete, pomozte si spodní hranou displeje, s níž by měl být horizont rovnoběžný.

Horizont - špatně
Horizont - špatně

Nakloněný horizont se netýká pouze přírodní krajiny, ale také tzv. městské krajiny, kde se často můžete setkat s náklonem chodníku, silnice či jiných výrazných linií, jež by měly být vodorovné.

Horizont - správně
Horizont - správně

Jak umístit horizont

Samostatnou otázkou je umístění horizontu. Vysoký, nízký, centrální – každá scéna si zaslouží trošku odlišný přístup a s ním i odlišné umístění horizontu. Jednoduché pravidlo říká: kde je zajímavější kresba (mraky) nebo nějaký výrazný objekt (košatý strom), tak tam přidejte více místa.

2. Podexpozice a přeexpozice

Přemíra světlých nebo naopak velmi tmavých tónů ve snímku není ideální. Pro doladění expozice je možné použít jednak kompenzaci expozice nebo vhodně naměřit snímanou scénu. O slovo se v takových situacích hlásí také režim měření expozice. V závislosti na typu scény je možné experimentovat nejen se zdůrazněným středem, ale také s bodovým měřením.

Přeexpozice
Přeexpozice

Na obrázku vidíte typickou situaci, kdy je zastoupení světlých a tmavých tónů ve snímku poměrně vyvážené. Ovšem na první ukázce bylo zaostřeno při současném namíření aparátu více k zemi a na stromy, což zmátlo expoziční automatiku, která nastavila delší čas a výsledkem je příliš světlá obloha na snímku.

Podexpozicováno
Podexpozice

U druhého obrázku byl digitál mírně pozvednut k obloze, aby na ní zůstala alespoň nějaká kresba. Snímek je celkově tmavší, avšak kresbu v tmavších místech „vytáhnete“ v editoru. Cestou k uspokojivému výsledku může být také HDR fotografie.

3. Volba pozadí a úhlu pohledu

Vhodné pozadí hlavního objektu je velmi důležitým prvkem fotografie. Může snímku pomoci, nebo také velmi uškodit. Než zmáčkněte spoušť, přemýšlejte, zda je vše vidět tak, jak má být. Nebuďte líní a hledejte různé úhly pohledu a různé záběry téhož místa či objektu. Ne nadarmo se říká, že nejlepším zoomem jsou nohy fotografa.


Vlevo správně zvolený úhel záběru, vpravo nevhodná kompozice se splývajícím pozadím 

Při fotografování krajiny je úhel pohledu o to důležitější, že vám na snímku mohou výrazně splývat jednotlivé objekty na snímku, takže dochází k výraznému potlačení subjektivního vnímání hloubky. Současně je také malý barevný kontrast některých scén příčinou „nezajímavosti“ snímku.

4. Nepřesné zaostření

U krajinných fotografií obvykle potřebujeme dosáhnout nejen správného zaostření, ale také co největší hloubky ostrosti, která zajistí prokreslení snímku do hloubky. Vliv na hloubku ostření má samozřejmě velikost použitého clonového čísla: vyšší clona = větší hloubka ostrosti. Pozor však na to, abyste nefotografovali s úplně zavřenou clonou. V takovém případě se začíná projevovat difrakce, která způsobí, že objekty budou méně ostré, než byste očekávali.

Nejvhodnější je při krajinářské fotografii používat clonová čísla v rozsahu přibližně F13 až F18, respektive podle typu objektivu a jeho rozsahu clon. Využívejte maximálně konec druhé třetiny rozsahu clonových čísel.

Ze smrku, Jan Cehlárik
Ze smrku, foto: Jan Cehlárik – ukázkově proostřený snímek krajiny

Ostřit je ideální do vzdálenosti přibližně jedné třetiny rozsahu vzdáleností mezi vámi a nejvzdálenějším místem. Maximalizujete tak hloubku ostrosti, aniž byste museli vypočítávat konkrétní vzdálenost pro konkrétní objektiv, neboli určit tzv. hyperfokální vzdálenost. Při zaostření objektivu na hyperfokální vzdálenost je snímek obvykle ostrý od roviny vstupní čočky objektivu až do nekonečna.

Pozn. Titulní snímek – Jiří Haidl – Rakotzbrücke

Novinky v e-shopu

Novinka Doprava zdarma
Olympus OM-D E-M10 Mark III 14-42 kit černý + školení ZDARMA

Olympus OM-D E-M10 Mark lll představuje ideálního společníka pro každý den, kterého si okamžitě zamilujete. Nadčasový kompaktní retro design, nejmodernější technologie a nové intuitivním ovládáním, vám umožní vychutnat si fotografování krásných a dokonale ostrých snímků, o jakých jste vždy snili.

  skladem 1 ks 18 999 + přidat k porovnání